Sladká chuť se pojí k orgánu slezina/žaludek dle tradiční čínské medicíny. Přirozeně sladké potraviny slezinu posilují (dýně, rýže,..). Toxické sladké (čokolády, bonbóny, rafinovaný cukr,..) ji oslabují. Je-li slezina oslabená, oslabují se i ledviny, které slezina kontroluje. Dochází k větší únavě a my máme potřebu znovu sladké jíst, abychom získali více energie. Jak z tohoto bludného kola ven?
Někdy to vzniká už od raného dětství, kdy naše strava nebyla dostatečná nebo kdy nám maminky dávali sladkosti a nevědomě tak oslabovali naší slezinu v době, kdy byla ještě ve vývinu. Západní pohled na životosprávu dětí udává fakt, že tukové buňky se vytváří do 2 let života dítěte a čím více jich do této doby vytvoříme, tím větší sklon k nabytí váhy bude dítě mít v pozdějším věku. Ovšem při oslabené slezině nemusí nutně docházet k tloušťce, nýbrž i k opaku.
Chuť na sladké pak máme celý život a není lehké se tohoto zlozvyku zbavit. Existují různé úrovně vysvětlení toho, proč vyhledáváme sladké. Například se říká, že ten, kdo má rád sladké, chybí mu láska. Pokud má rád někdo vyloženě čokoládu, pak vyhledává pocit dobré nálady, radosti, pocit štěstí, euforii, jelikož čokoláda zvyšuje hladinu serotoninu a dopaminu. Někdo často nemá v životě nic, co by mu dělalo radost ze života, co by ho naplňovalo a dodávalo energii a tak jí sladké. Úhlů pohledu nebo příčin může být hned několik anebo všechny spolu souvisí.
V čínské medicíně chuť na sladké souvisí s nedostatečnou funkcí sleziny, která může vzniknout z nadměrného požívání sladkého, nadměrného přemýšlení, přemítání, studování, nepravidelné stravy, nedostatečné výživy, nesprávné stravy (př.studené snídaně), ale i dlouhodobé sezení slezinu oslabují, atd. Často je to vidět u studentů, kteří ve škole sedí celý den a přemýšlí.
Výše zmíněné úhly pohledu na chuť na sladké mají něco do sebe a nelze tedy říct, že nejsou pravda. Samozřejmě každý má jinou intenzitu chutě na sladké, někdo sní kvanta čokolády za den, někdo si dá sladkost jednou denně – avšak neopomene, u každého může být příčina jiná, ale „léčba“ stejná a naopak. Ráda bych zde uvedla několik vhledů, jak se zbavit této závislosti, protože cukr je stejně nebezpečná droga jako jakákoliv jiná. Každý jsme ale jiný a příčina chuti na sladké je u každého jiná. Neexistuje jedna rada pro všechny a cokoliv bych zde napsala, každý přečte si tak, jak je na tom jeho psychické rozpoložení. Vzhledem k tomu, že k tématu mám blízký vztah a dosáhla života bez toxického sladkého, mohu z osobních zkušeností říct, jak je možné se této závislosti zbavit a bez diet a náhražek. Změna ve Vašem životě je v této fázi stěžejní, ale nemusí být vůbec nepříjemná. Podpoříte-li jídelníček podporující slezinu/žaludek, tak jste na dobré cestě.
